Aktuality

Aktuality Balbínova

Iyengar Yoga

Aktuality Školská
Pozdrav 4
Vodafone lecture aneb jak pochopit co je to být trpělivá....
Po týdenní odmlce jsem zpět, abych Vám popsala svou další historku...pokud se potřebujete naučit pokoře a trpělivosti, zkuste si v Indii zařídit Vodafone mobilní internet.. Celá story začíná v Praze těsně před mým odjezdem, kdy jsem utopila telefon v záchodě. V panice, že nebudu mít z čeho komunikovat v Indii, jsem si hned ten večer zakoupila nový. Samozřejmě se můj utopenec druhý den zázrakem probral a začal fungovat. Vše proběhlo velice rychle a má netrpělivost a panika sehrála velkou roli. Chvíli jsem se cítila velice špatně. Nejen že jsem ztratila čas a energii na zprovoznění nového přístroje, ale i vyhodila relativně velkou částku za něco, co jsem jak se ukázalo nakonec nepotřebovala. Celá lekce, kterou jsem dostala se jmenuje...zastav se, zamysli se, počkej si a pak jednej...ani nechci přemýšlet o tom jak dlouho by taková chudá indická rodina mohla žít za obnos, který jsem s horkou hlavou a strachem, že nebudu mít možnost komunikovat upustila v českém VODAFONE.
Anyway, odjíždím do Indie s myšlenkou, že je to vlastně nakonec ok, protože si budu moci pořídit produkt "internet v mobilu" a nebudu muset být odkázána na místní WiFi, dostupnou po hotelích a restauracích, ale jen výjimečně. Vlastně jde hlavně o pobyt v Goa, kde je problém s WiFi trochu větší.
Vzhledem k tomu, že v hotelu kde bydlím je WiFi dostupná, nespěchala jsem s aktivací mobilního připojení tak moc. Po pár dnech jsem si zašla do VFN zjistit jaké jsou možnosti. Předplacený kredit 6GB, což je maximum, si tu můžete koupit za cca 350 Kč ;).
Zde začíná druhá část mého příběhu.
Nebudu vám podrobně popisovat peripetie s průkazovými fotografiemi, kterých mám od té doby 16...a kopie pasu, pro které jsem musela zvlášť..asi si dovedete představit úřadování místních....když jsem prošla celým úředním procesem, vložila jsem kartu, která ještě nebyla aktivní, došla do hotelu a uložila telefon do cestovního bagu.
Po 2 týdnech jsem si řekla, že telelefon zapnu a s představou, že vše bude fungovat jsem to udělala. Bylo to minulou neděli. Od té doby se každý den po obědě vypravím na cca 1,5 km pěší tůru VODAFONE a zpět. Každý den něco opraví nebo aktivují a slíbí, že za 24 hodin už to určitě bude fungovat. Věřte mi nebo ne, takto tam chodím, den co den, celý týden.
Jsem zvyklá si věci zařídit nejdříve příjemným jednáním a trochou vtipkování. To jsem vydržela cca 3 dny. Čtvrtý den jsem nasadila drsnou tvář a zkusila použít trochu ohnivé energie znamení střelce. Nezabralo, odešla jsem s dalším příslibem, že za 24 hod vše bude ok, protože celý indický Vodafone IT team nepracuje na ničem jiném. Má situace je zcela výjimečná. Z telefonu se dá volat a přijímat hovory, ale internet, o který jde bohužel stále nechodí...pátý den jsem se vypravila do Apple store, kde mne specialista na iphone ujišťuje, že telefon je v pořádku a je to problém mobilního operátora. Šestý den jdu do dveří VFN s širokým úsměvem a s plným pochopením o čem celá věc je. Vypadá to, že mentálně začínám situaci zvládat velice dobře. Kluci z VODAFONE už jsou moji kámoši a já jim každý den s úsměvem a láskou v srdci trochu vynadám a slíbím, že se mne nezbaví dokud to nevyřeší, nebo bohužel pro mne do 25.1., kdy odlétám do GOA. Každý den je také nabádám k tomu, aby mi zkusili dát jinou kartu. Stále si věří, že situaci dokáží vyřešit. Obě strany vědí, že nejde o připojení, ale o výzvu....je zřejmé, že situaci řeší, protože mi každou chvíli volají servisní technici s dotazem, zdali už to funguje..;). Sedmý den opět nasadím tvrdší výraz a vstupuji do dveří s tím, že můj limit vypršel. Vedoucí prodejny pochopil, že už je čas jednat a vydává novou sim kartu....cca za 15 min je vše aktivní a do mého mail boxu přicházejí první emaily. VODAFONE team se začíná objímat, všichni se objímáme a já odcházím s pocitem vítězství nad hmotou, nad technologií, nad kluky v VFN (jeden můj známý použil zkratku WTF, která tu více než sedí :), ale hlavně sama nad sebou....dala jsem to vážení, byla jsem trpělivá až dokonce, dokázala jsem to poprvé ve svém životě vzít s nadhledem a nadsázkou, pobavit se u toho a pochopit, že zde je situace jiná. Tito milí lidé, pracující pro nadnárodní společnost, která po nich požaduje něco, na co nejsou připraveni, jsou jen obětmi nepopsatelně rychlého vývoje komunikačních technologií. A i když mají speciální trénink jak vyhovět zákazníkovi, jsou to pořád jen lidé jejichž background je ještě nedávný život na hliněné podlaze s kozou uvázanou u vstupních dveří jejich chatrného obydlí....
Teď si myslíte, že je vše u konce, ale bohužel není. Radovala jsem se předčasně. Mé připojeni opět vypadne po cca 5 hodinách. Oblečená po indicku a připravená na oslavy 37 let založení institutu, se vydávám zpět do VFN se smíšenými pocity....nevím jak reagovat. Ve výrazech zaměstnanců, kteří mne vidí přicházet prosklenými dveřmi, je více než zřejmé zklamaní a rozladění. Vedoucí prodejny si odnáší můj telefon beze slova do zadní kanceláře. Já se snažím vtipkovat s ostatními, jejichž výrazy jsou stále zamrzlé. Všímám si obrovské reklamní cedule, stojící uprostřed prodejny. Stojí na ni nápis (viz foto) :"tell us, we`re listening! Any problems with our service??.."
Organizuji společné focení, ve snaze zkrátit si čas při čekání a doufání..za 15 min vše funguje a já odcházím a loučím se slovy, že toto bylo opravdu naposledy co jsme se viděli...in shala..jak by řekli mí známí v Egyptě ;)
(Dochází mi jak moc jsem se změnila za těch 10 let...obdobné problémy se servisem v potápění, jsem tam v té době řešila vřískáním a vymáháním si všeho co si zasloužím já a mí studenti silovými výpady...)
Co říci na závěr, celá příhoda není o telefonu, připojení a službách VODAFONE, není ani tolik o službách a způsobu jednáni místních versus nás "westeners". Jde o pojetí podstaty našeho bytí a fungování mezi sebou bez ohledu na národnost, věk, náboženství a společenské postaveni. Je také o testech, zkouškách a překážkách, které podstupujeme a překračujeme ve smyslu určitého posunu a dospívání na mentální úrovni . Došlo mi záhy, že se situace dala vyřešit použitím síly a, ztropením scénky a vyžádáním platby (těch pár korun) zpět. Co bych si ale z této krátké silové akce odnesla? Posílení svého Ega a absolutní nepochopení podstaty této lekce...
Přeji Vám příjemný další lednový týden a příště už z GOA na téma, kterého jsem se ještě nedotkla a kvůli, kterému jsem tady...jógová praxe a institut.



