Pozdravy z Indie_11

Po týdnu jsem zpět u mého notebooku. Po necelých 4 týdnech v Pune jsem odletěla na jeden z konců světa. Goa jeden z nejnavštěvovanějších koutů Indie. Na jih jezdí chartery a přivážejí tisíce turistů do hotelových komplexů. Sever Goa je naprosto odlišný. „Hippie place". To je ten správný název pro místo, kde jsou šťastní, usměvaví a veselicí se lidé z celého světa. Najdete tu všechny národnosti, všechny typy lidí, které si jen dovedete představit....a navíc je to yoga place. Přijela jsem absolutně unavená. Na letišti v Pune prošla hororem se svými zavazadly a i když let byl pouze hodinový, celkově moje cestovaní spolklo skoro třičtvrtě dne. Ubytovala jsem se v simple bungalovu a vyrazila na obhlídku. Místo mě učarovalo. Vesnička s malým náměstíčkem a několika obchůdky. Vesnický „konzum" po Indicku, vedle mini cyber café a dva stánky s oblečením na pláž...a pak jen bary a místní hospůdečky. Hned vedla jsem měla ayurvedské centrum, honosný název, ale skutečnost jiná. Vesnická sednice s dřevěným lůžkem, za plentou manželská postel a „ložnice".
Když jsem vstoupila na pláž bylo mi jasné, že mé plány se trochu podívat po okolí, se sesypaly jako domeček z karet. Slunce se pomalu snášelo k západu a já jsem bezmyšlenkovitě vyrazila na cestu. Moc ráda chodím po pláži a ještě raději sama. Je to taková meditace v pohybu, myšlenky proudí a vy máte dostatek prostoru je nechat plynout a pozorovat je..To místo má obrovskou energii. Široké pláže, pár osamělých bambusových lehátek, lidé provozující různé aktivity a místa mnoho pro všechny...lidé cvičící jógu a meditující sami, ve skupinách, zamilované páry zahleděné jen do sebe, nazí lidé mezi oblečenými, malé dětí batolící se v mělké teplé vodě a hrající si v písku, co chcete tu najdete...všichni jsou opálení a šťastní....
Bylo mi jasné, že toto je místo, kam chci jet s Vámi cvičit jógu. Tu atmosféru totiž nejde předat, to se musí zažít....mé konečné rozhodnutí je druhá půlka ledna 2011. Když se nad tím tak zamýšlím, tak ve srovnání s evropskými letovisky se tu dá žít asi za třetinu. Třeba můj hotel, žádný luxus, ale cena za 6 nocí 2400 Kč. Jídlo max 5 Euro, ale tři chody, no a letenka se dá se mezi 12-13000 s Turkish airlines. Já jsem se s nimi bála, ale od několika známých jsem už v Pune slyšela, že to je velice komfortní cestování. Takže šetřete a příští rok jedem objevovat společně.
S tím souvisí i místní jóga centrum. Opět skvělé místo. V palmovém háji, dostanete se tam jen po bambusovém můstku přes řeku. Pár dřevěných chat pro klienty, dřevená hala na cvičení, vybavená bolstry a podložkami. Bali style design. Tranquility, serenity, calmness...nebo cvičení na terase s výhledem na Indický oceán, ale v neposlední ředě cvičení na pláži v při západu slunce...vše je možné...bydlení..jak kdo chce...dominuje Villa rivercat...nádherné místo, kde je každý pokoj jiný...design hotel v palmovém háji...cena na den...1760 Kč pro dva...chtěla jsem se tam přestěhovat a užít si energii toho místa, ale lenost stěhovat mé bagy byla silnější...Třeba nám to příští rok společně vyjde...

Západy slunce, jeden z okamžiků, který jsem si nikdy nenechala ujít. Slunce se pomalu utápělo v oceánu a já jsem sedávala vysoko nad pláží v baru, ze kterého se veškeré dění dalo sledovat...lidé na pláži v meditačních a jógových pozicích hippie people bavící se každý po svém, zpěv, zvuk kytar a bubínků....mohla bych psát pořád dále...stejně to z toho nemůžete pobrat...
Můj denní režim po 5 dnů vypadal následovně, vstával jsem v 6, aby mi neuteklo krásné ráno na pláži, meditovala jsem než vyšlo slunce. Pak jsem šla na jógu od 8 do 10.00. Snídaně nad mořem. Válení na pláži či chůze kilometry na pravo či nalevo. Od 16.00 jóga v místním studiu či self practice. Pak západ slunce a večeře nad mořem. Prostě pohádka.
Moře je mělké a příliv a odliv je masivní. Voda je úžasně teplá a vlny občas solidní. Trávila jsem spoustu času proskakováním a jízdou ve vlnách. Jak malé dítě...
Velkým zážitkem pro mě byla komunikace s plážovými prodavači, korálků, perel a šátků...každý den jsem si z pláže odnesla, alespoň něco malého. Ne proto, že bych to chtěla, ale proto, že můj soucit s nimi byl víc než obrovský.."madam, jste můj první zákazník, když si nic nekoupíte budu mít smůlu..dneska není žádná práce, nemáme co jíst,.." cena obrovská v začátku, ale za chvíli...to člověku v podstatě skoro dají...jsou to krásné Indky, oblečené do barevných šátků, černé jak uhel od slunce na kterém tráví většinu dne bez jídla a hlavně pití...za pár dní z nich byly moje kamarádky chodící na kus řeči...ale vždy mi něco malého vnutily...

Ještě jsem se chtěla vyjádřit k místní józe. Po několika týdnech iyengar yogy v Pune, byl nerozum zkoušet cokoli jiného. Na druhou stranu jsem ráda, že jsem viděla lekce jiných lektorů a jiných stylů yogy. Zajímavá zkušenost. Byli to většinou Evropané, zaseklí na pláži a přivydělávající si tímto způsobem. Podle toho taky úroveň lekcí vypadala. Když mi třetí den zacala bolet záda bylo mi jasné, ze si musím začít vybírat. Našla jsem si dva lektory, kteří respektovali, že občas některé věci nedělám a vím proč a teprve pak se to v pohodě dalo. Jeden z nich byl Ind a byla to hatha yoga namixovaná s iyengar yogou . Druhá, která mě mimochodem velice zaujala byla Shivananda yoga. Učil jí mladý, pohledný Angličan a byl to dobrý učitel. A to je velice důležité!! Nejen vědět co učit, ale umět to předat dál. Byly to sekvence oddělené pozicí savásana, trochu jinak vedený pozdrav slunci, mělo to logiku a atmosféru. Pracovalo se s energií a velice hezky vedená pránájáma na konci...Ale stejně, ujistila jsem se v tom, že nemá cenu sejít z cesty, kterou jste si jednou našli jako vlastní...

No a vše krásné jednou končí...takže i můj dlouhý výlet dnes opravdu končí...vstala jsem velice brzy a loučila se s pláží a s vycházejícím sluncem...po té odcestovala místním letem z Goa do Mumbai a teď ležím v hotelu a čekám na svůj let na Prahu.

Ještě jednou zmiňuji, jak moc jsem šťastná, že jsem to mohla všechno zažít a zároveň se s Vámi o to podělit formou příspěvků na web.

Budu se těšit od úterý na lekcích!! Jo a nečekejte, že bude něco extra nového, pořád to samé...abychom se postupně všichni mohli posunout dál!!

Namaste   Helena

Fotky doplním až bude čas!! Nenechte si je ujít. Jo a Honza Glass navrhl, že bychom mohli po sobotním workshopu posedět a popovídat...nechte si to projít hlavou, třeba pozdní oběd v Indické...??